HOME

Rané verše

Toto je výbor z nachystané, ale nikdy nevydané druhé sbírky, která měla vyjít v olomouckém nakladatelství Votobia v roce 1992. Už tenkrát mělo jít o výbor, i když obsáhlejší, a to z textů předcházejích prvotinu Relata refero. Vzpomínám si, jak jsem celou dobu pochyboval, zda je rozumné vracet se tak daleko před Listopad. Ty texty ostatně vyšly, i když jen v samizdatu. (Pod názvem Velké pitvání malého anděla.) Nakonec jsem zavolal Mirkovi Kováříkovi, který jako první uvedl mé básničky v únoru ´86 v pořadu Slyšet se navzájem a pak také křtil mou první sbírku. „Máš dojem, že to musí vyjít?“ zeptal se mě tehdy. A já chystanou knihu zrušil.


 

Poslední cigareta

 

v tichosti jsem dokouřil cigaretu večera

a přišla cigareta noci

a po ní cigareta rozbřesku

a cigareta růžového rána

kovové předměty odlétaly do jižní Francie

pes tam ještě ležel

ale nebyl už naživu


Zahrada

 

na holých stromech ulpívají sluneční vlasy

odpoledne stárne

a některé branky prasknou ještě do jara

už bouchá kat, ať vstoupí

kropenkou krve chystá se třísnit…

zde ani bůh ani pouliční sběrna

nás už nevykoupí

tady nás pověsí na pavoučí nit


Potápěč

 

kdežto hvězda od hus, jediné pírko, nikdy svým pádem nezčeří,

neboť hvězda pírko, jak hvězdářka malá

vodní nálada, kruhy, dráty, bicykly moknou,

hvězda je pírko, v nose smích, lůno přírody

a ty se otoč, ty…


První třída kašička

 

děti přijdou včas

vrostou do lavic jako malé dřevomorky

učitel je chutná

chlebíky s křupavou kurečkou spánku

a musí dochutit

rozdá slabikář

jejich první pepřenku i slánku

děti zamávají vrabčími křidélky vědění

sen o velkém letu

začne se zdát


Červenec

 

Ve vaně zelených stromů

stojí voda chladivá.

Nad lesem slunce – krvácející Ježíš,

kterého za chvíli sejmou z oblohy.

To zvykem jest z dávných již dob


Rezerva

 

záchodová mísa, prkýnko z umělé hmoty, kryt, plastiková trubka, nádrž na vodu,

splachovadlo, ventilátor, dvě železné trubky od topení, úchyt na toaletní papír s toaletním papírem,

štětka na čištění záchodů, krabice s vatou a vložkami Hygema, žárovka, plakát s Cimrmanem,

linoleum, vypínač, dveře, klika, já


Večer

 

V otevřených oknech

drnčí gilotiny.

Čerstvý vzduch jak krev

vsákne do peřiny.

 

V polštářích cítím

úzkost vlastní šíje,

ořechy brečí.

Lije.


Jeník Kalina

 

byl tuze nesmělý

při branném cvičení měl dát umělé dýchání

gumové andule oblečené do modrých tepláků

a dětsky krutí spolužáci

jej přiváděli svými výkřiky k zoufalství

jeník kalina mlčel

a do panny dýchal tak zuřivě,

že náhle špitla tady ne prosím tady ne

což spolužáci nechápali vůbec,

ale dozírající učitelka českého jazyka

cítila chvíli na těle příjemné mravenčí nožky

a napadlo ji

že ten bledý chlapec

to daleko dotáhne


Divadlo, drobná náruživost

 

vyšlas ve večerní toaletě

a jestliže v 18.32

šla luna do vedení

tebou krása pozemská

srovnala skóre

 

téhož večera

ses ve foyeru náhle otočila

a všichni viděli

že nitěmi tvých vlasů

možno i vícekrát šít

 

druhého dne o měsíci a macbethovi

mluvilo se s despektem


V předsíni

 

žluté do botníku nepatří

řekla a shodila

slunce do vázy

odepnula křídla

dala je do skříně

a zkoušej to sám

už jsi velký

Íkare


Jarní milostná

 

teď splynu s oblohou letím nad lesy

má páteř se vlní a sladce se usmívá

pode mnou hrobky zlomené kmeny smrků

a šplouchá v řekách noc a medvědi trhají tvou papírovou tvář

a je po všem a zceluji tvář z druhé strany

páskou od brady k pravému spánku

a budeš zas má

budeš má

katalog ... TEXTY (poezie)