HOME

Klatovský deník - recenze

Tip na knihu: Martin Reiner, Básník
 
Martin Reiner (1964), jehož si mnozí spolužáci pamatují z Janovic jako M. Pluháčka, se poezií a osudy básníka Ivana Blatného (1919 – 1990) zabývá téměř třicet let. Román o něm začal psát v roce 2000 a opět se k němu vrátil v roce 2009, aby ho zdárně dokončil. Musím uznat, že i přes téměř 600 stran textu je to román strhující a svým způsobem ojedinělý coby román – koláž. Pohybuje se po ose Blatného života: ztráta rodičů – život v Brně a studiaemigrace do Anglie – život v blázinci – příchod Frances. Zabývá se ale nejen básníkovým životem a dílem, ale též v hojné míře literárním kontextem, dobou a místy, na nichž Blatný postupně žil. Dovíme se v něm i mnoho zajímavého z literárního života první republiky, poznáme blíže okruh přátel, s nimiž se Blatný stýkal při studiu na filozofické fakultě Masarykovy univerzity. 
V té době se přátelil s okruhem kolem Františka Halase, s Klementem Bochořákem, Kamilem Bednářem, Vítězslavem Nezvalem a zvláště s Jiřím Ortenem. Cenná jsou i svědectví desítek lidí, kteří žili v básníkově blízkosti. Za všechny uvedu alespoň jeden, možná ten nejdůležitější pro zachování Blatného veršů. Zásluhou anglické zdravotní sestry Frances Meachamové, která se při návštěvě u své brněnské přítelkyně Štěpánky Rackové (právě jí připsal Reiner tuto knihu) dozvěděla, že v nemocnici, kde pracuje, žije již řadu let jeden z našich nejlepších básníků. Ta jej po návratu do Anglie začala navštěvovat a poezii, kterou psal anglicky, česky i francouzsky, shromažďovala, aby ji nakonec poslala Josefu Škvoreckému do Kanady. Díky ní tedy vyšla Blatného kniha veršů, nazvaná Stará bydliště, přinášející výbor z jeho básní napsaných po roce 1948. V roce 1987 vychází knížka Pomocná škola Bixley, jíž tvoří poezie z let 1979 – 1982. Jisté je, že dílo Ivana Blatného patří k vrcholům moderní české poezie a nemá svou poetickou obdobu ani v českém, ani v cizím kontextu. To ostatně dokumentuje i úryvek, který jsem našel na straně 338: „Básník chodí – z podstaty věci – s hlavou v oblacích. Jen tak může vidět věci, které normální lidé, klopýtající opatrně realitou s očima přilepenýma k chodníku, nevidí.“ Jsem si jist, že nový obsáhlý román Martina Reinera bude aspirovat na čelné umístění v literární soutěži Magnesia litera, že se stane po zásluze i literární událostí letošního roku.