Boogie Down
O Jiřím Černém, který jezdil na Kohoutky do Brna dělat své poslechové diskotéky, už řeč byla. I o deskách, které nám půjčoval přes noc, abychom si je mohli nahrát na kazety Maxwell nebo TDK. Tak jen dodávám, že asi nejzásadnější objev z té doby se jmenoval… Al Jarreau. Říkám objev, přestože jeho supraphonskou desku z roku 1981 jsem znal, respektive věděl jsem, že je to deska jazzová – a to tenkrát stačilo, abych se dál o jejího autora nezajímal. Jenže přesně v roce, kdy u nás vyšel několik let starý záznam koncertu v Lucerně, nastartoval Al Jarreau deskou Breakin’ Away svou proměnu v zpěváka i tvůrce sofistikovaného L.A. popu a následující desky Jarreau, High Crime a ještě i L is for Lover patří k tomu nejlepšímu, co v hudbě v 80. letech vzniklo. Vybírám skladbu Boogie Down z roku 1983…