Žádnej ležér - TUBA
Jan Pražan
narozen roku 1979 v Hradci Králové | čerstvý absolvent brněnské FAVU (ateliér Martina Mainera), jeho poslední práce můžete vidět na společné výstavě diplomantů v Domě pánů z Kunštátu | kromě malby se stíhá věnovat také práci v nakladatelství Druhé město a stříhaní dokumentů v České televizi
Lyuben Petrov
narozen roku 1984 v Burgasu | malbu studoval nejprve v Sofii (National Academy of Arts), magisterský stupeň absolvoval v Brně v ateliéru Martina Mainera | v současné době žije a tvoří v Praze | pracuje jako lektor v soukromé škole Malování a kreslení
Samuel Paučo
narozen roku 1986 ve Zvoleně | absolvent ateliéru Martina Mainera, již v době studií zde působil současně jako asistent | nyní je asistentem v malířském ateliéru Petra Kvíčaly | finalista Essl Art Award 2009, 5. ročníku NG 333
Zveme vás na první společné vystoupení umělecké skupiny TUBA, kteréžto započne vernisáží v úterý 26. 6. 2012 v 18h v pražských Holešovicích (Galerie Workshop@Y, Bubenská 1, dveře 460, otevřeno pro veřejnost od pondělí do pátku, 9–17h).
Tuba, která skrývá barvu Tuba naditá Tuba čekající na zmáčknutí Tuba jako libido Barva jako nástroj Tuba osvícená
Lyuben Petrov, Jan Pražan, Samuel Paučo aka Tuba: mezinárodní skupina tří malířů – Bulhar, Čech a Slovák spojují svá na první pohled odlišná malířská gesta v jeden tubistický celek. Lyuben Petrov – malíř zářivého jižanského koloritu stavějící svou malířskou poetiku na figurální malbě ukrývající narativní podtext. Muž, žena, králík, rytíř, gorila, krokodýl, matka příroda, společnost, kultura a tradice se na plátnech střetávají a kolidují do svébytné ironizující mytologie. Jan Pražan, autor mnohovrstevnatých obrazů na pomezí abstrakce a zobrazivosti, v nichž analýza osobní zkušeností, vizí a odkazů duchovních nauk krystalizuje do ryzí malířské výpovědi. Špalek, čaj pu-erh nebo kardinálská čepice se stávají základními kameny jakési vnitřní osobní architektury. Samuel Paučo: ve svých na první dojem čistě abstraktních obrazech rozehrává dynamický dialog mezi náhodným malířským gestem a řízeným systémem, abstraktním a geologickým ornamentem v podobě horských masívů, mikrem a makrem, to vše ve spojitosti s analýzou malířského procesu jako takového. I přes odlišné malířské přístupy toto trio nespojuje pouze společné studium a přátelství, zásadním pojítkem je mimo expresivní malířský výraz, který snad zrcadlí permanentní a neklidné hledání obrazu, i jejich víra v malířství a odkaz jejich učitele Martina Mainera.