Plachý milionář odchází (fejeton)
Po zákonu přírody; nic netrvá věčně. Neocén by se neurotikům mohl jevit jako špatně sestřihaný film, ale nakonec stejně netrval déle, než nějakých osmnáct miliónů let. Kdybych měl říct svůj názor na tuhle dobu, tak se toho určitě dalo stihnout víc, než že to Indický subkontinent napálil do Euroasijské desky a vytvořil Himaláje… Poslední doba ledová už trvala necelých sto tisíc let a tenhle trend zkracování „geologických kariér“ potvrzuje i Okýnko milionáře: končí jako stará vykopávka přesně po čtyřiceti týdnech. Milionář ovšem ani tak neodchází, jako spíš vyprchává. Bylo to hezké, obléci se každý týden do kůže nadutého boháče, ale už toho mám dost. Za pár týdnů se mi narodí dítě, dcerka, když se ptáte, a já musím být na nějaký čas zase nerušeně sám sebou. Ostatně, většina toho, co tvořilo základ rozverných milionářských historek, bude už tohle léto patřit nenávratně minulosti. Co byl ten Milionář vlastně zač? Nějaký čas, hlavně zpočátku, se snažil říct, že na penězích nezáleží a že prachy samy o sobě ještě nikomu štěstí nepřinesly. Jak originální! A jak milé vyslechnout si taková moudra od někoho, kdo se v penězích topí! Ale to mají holt milionáři společné s misskami, že jim leží na srdcích i v hlavách osud světa. Jaké by to bylo hezké, kdyby se dokázali spojit (pro jedenkrát třeba i duchovně) a probudili z letargie tupé masy. Kdyby vzali do rukou svá horoucí srdce, pozvedli je vysoko nad hlavu a svítili jimi na cestu dělníkům, rolníkům, jamníkům a dalším kozlům Všehomíra, a kdyby… No dobře; nechme toho… Není mi tak lehce, jak se snažím předstírat. Co teď budu asi dělat, když mě každé úterý prostřednictvím internetové diskuse nepošle několik občanů do pekel horoucích, případně hlouběji? Víte, jak to tužilo mou morálku?! Jak jsem si začal vážit některých lidí jen proto, že mi na potkání nespílali? Nedá se nic dělat, přišel čas se rozloučit. A jak jinak, než dobrou radou… Ta rada zní, nelitujte pár korun a kupte si knížku Plachý milionář přichází, která vychází právě dnes! Můžete mi věřit, že to bude dobrá investice. Milionářů totiž není nikdy dost a já jsem ochoten se vsadit, že alespoň některým z vás četba tak povzbudivá pomůže k závratným ziskům. Ba, neváhal bych jít ještě dál: kupte tu knihu také svým známým! Neumím si představit lepší pomstu těm, kteří vám pijou krev, a neznám lepší dárek pro blízké, které chcete trochu pobavit… A jedna opravdu důležitá věc úplně na závěr: Jsem vážně takový pracháč, jakým jsem se po celou dobu stavěl? Většina čtenářů o tom nikdy ani nezapochybovala – a to mě samozřejmě jako spisovatele těší. Pravdivá odpověď ovšem zní, že životopisný údaj o svém rentiérství jsem si bohapustě vymyslel a že tudíž nejsem o moc větší milionář, než většina z vás. Ale baví mě snít a přemýšlet o tom, co by kdyby; k tomu člověk nepotřebuje skoro nic. Chvilku volného času, cigárko, skleničku vína, procházku parkem, správného partnera… Klidně si to vyzkoušejte: sedněte si s někým, koho máte rádi, a naplánujte si, jak rozházíte své vlastní milióny. Ale pak ty plány pěkně sbalte do ruličky a hoďte je kačenám… Ty už si s nimi budou vědět rady.
(Kniha fejetonů „Plachý milionář přichází“ vyšla v dubnu
2008. Veškeré info najdete v sekci „Knihy“ na těchto stránkách –
vstup z menu na horní liště.)