Narace štětcem – Jerie
Karel Jerie
narozen 1977 v Praze | studia malby na pražské AVU (profesoři Střížek, Rittstein) 1999–2005 | malba, grafika, ilustrace, komiks | výstavy, knižní monografie, komiksová alba, sborníky, časopisy, weby | 1. cena v kategorii profesionálů na Mezinárodním komiksovém festivalu v Lodži, 2008 | člen SVU Mánes
Tvorba Karla Jerieho, autora mladší střední generace, má dnes už natolik charakteristický ráz, že se stala nezaměnitelnou s tvorbou jiných autorů. Její základní platformou je fantastický příběh, který přirozeně ústí do dvou prolínajících se žánrů: do komiksu a do volné malby a grafiky. Těžiště přitom spočívá vyváženě v obou oblastech, jež se vzájemně inspirují a doplňují.
Malbu Jerie od počátků tvorby směřoval k principu realisticky pojednané narace. Stává se autorem příběhu, filmu, z nějž však divákovi představuje jen určitá políčka záběrů. Autor v nich zachycuje nejprve příběhy kořenící v mytologii, historii nebo religionistických tématech, nevyhýbá se nečekaným spojením (například Jana Křtitele díky tomu můžeme nalézt ověnčeného potápěčskou výstrojí) a chytře kombinuje nejrůznější (z jiných děl známé) kontexty tak, že výsledek lze nazvat postmoderní hrou s aluzemi. Pozvolna se v jeho malbách začínají objevovat postavy, které se tam postupně uchytí pevným drápkem. Jsou to nejrůznější hrdinové, jako je třeba svatý Jiří, supermani, hledači a lovci, v brzkých případech už deformovaní tím, co se světu uvnitř malby zdá naprosto normální: charaktery mají zrůdné hlavy, končetiny, nebo se objevují v podobě zcela nelidské. Personifikace objektů je projevem veskrze typickým pro vidění Karla Jerieho a je také další styčnou plochou s jeho tvorbou komiksovou – ve světě komiksu je figura s hlavou muchomůrky, případně oživlá zubní pasta přece jen méně překvapivým momentem než ve světě závažně míněné malby.
V tomto duchu se tvorba Karla Jerieho vyvíjela přes cyklus portrétů fiktivních charakterů nazvaný Hrdinové naší doby (2005) přes podivuhodný lesní svět Houbařů (2006 – 2007), který se jakoby přirozeně prolnul s invazí z vesmíru, přes souběžně vznikající cyklus Poslední leč (2006 – 2009), v němž se bez pozastavení prolíná svět myslivců a jiného druhu lovců se světem podivných existencí pastoidních tvarů.
Rok 2009 lze pak vnímat jako přelomový, neboť se v Jerieho tvorbě objevují i témata nemotivovaná primárně fantaskními tvory. Pro prezentaci ve Výstavní síni Mánes (Normální malba, leden 2009) vznikl cyklus monumentálních maleb nazvaný Velký úklid. Zobrazení uklízeči, tentokrát obyčejní lidé, se zde soustředí na vymetání odpadu, jeho třídění, směstnávání, svazování a vyhazování tak obsesivním způsobem, že nelze než konstatovat, že to může být i metaforou vyjádřená aktuální poloha autorova. Jako by si malíř na prahu umělecké zralosti potřeboval zamést před vlastním prahem, zrekapitulovat první fázi tvorby, aby bylo možno s čistým štítem vyrazit na cestu následující.
V květnu 2010 vyšel Jeriemu obsáhlý katalog s názvem LOVECKÁ SEZONA mapující jeho dosavadní malířskou i komiksovou tvorbu a nabízející vášnivému čtenáři i něco navíc: komiks Čtyřlístek po čtyřiceti letech. Knihu vydalo Nakladatelství ARSkontakt, je dostupná v distribuci i knihkupectvích.
Křest knihy LOVECKÁ SEZONA proběhne v sobotu 29. 5. v 15:00 v klubu Cross v Praze.
Kateřina Tučková, kurátorka e-Obrazárny