Lucka, Maceška a já - Stalo se
10. 10. 2009 – HAVLÍČKŮV BROD
- 13.00 – čtení na Podzimním knižním veletrhu (výstaviště)
- 19.30 – společné čtení s Michalem Vieweghem v kavárně U notáře
Autogramiáda spřátelených spisovatelů na havlíčkobrodském výstavišti
8. 10. 2009 – PRAHA
- 17.00 – společná autogramiáda s Michalem Vieweghem v knihkupectví Fišer, Kaprova 10
- 19.00 – křest „Lucky“ v Literární kavárně Řetězová
Snímky z pražského křtu. Úryvky z románu přečetl Jiří Hromada.
24. 9. 2009 – AUTOGRAMIÁDA V BRNĚNSKÉM KNIHKUPECTVÍ BARVIČ
A NOVOTNÝ
Napřed beseda, potom rozdávání autogramů. Odpoledne bylo slunečné.
19. 9. 2009 – KULTURA V REGIONECH NA ČT 24
Svoji románovou novinku představil M. R. coby host pravidelného televizního magazínu. Záznam pořadu sledujte zde (začátek výstupu v 16:20).
17. 9. 2009 – NA VLNÁCH VLTAVY
Rozhlasový rozhovor u příležitosti vydání románu Lucka, Maceška a já vedla s Martinem Reinerem redaktorka ČRo 3 Ivana Myšková. Věrní posluchači jej mohli slyšet v ranním pořadu Mozaika a vy si jej můžete vyposlechnout zde (4:33).
„LUCKA“ POKŘTĚNA!
V pondělí 20. července večer byla na festivalu Měsíc autorského čtení pokřtěna nová kniha Martina Reinera Lucka, Maceška a já. Rychlé špunty vystřelily v průběhu podvojného, česko-německého čtení ve Velkém sále Divadla Husa na provázku. Jako kmotr účinkoval Martinův švábský kolega, spisovatel Olaf Nägele. Martin Reiner svou novou knihu stručně představil, sebeironicky komentoval text na záložce (uvádíme jej níže) a přečetl z románu několik ukázek. Ačkoliv Lucka, Maceška a já vyjde oficiálně až po prázdninách, měli přítomní možnost zakoupit si ji již v předpremiéře za festivalovou cenu.
Obrázky: 1. Zleva Olaf Nägele, Stephan Kruhl (moderátor večera), Martin Reiner a organizátoři festivalu Pavel Řehořík a Petr Minařík; 2. Obálka křtěné knihy (ReDesign, Sylvie Kořánková); 3. Martin Reiner usedl a začíná.
A tady je slíbený text ze záložky knihy, jehož autorem je redaktor Miloš Voráč:
Po své prozaické prvotině Lázně se Martin Reiner po letech autorsky znovu vrací k próze. Kdyby se do knih vkládaly také jejich příběhy líčící cestu, jakou dílo prošlo od početí až k finále, v případě prózy Lucka, Maceška a já by to bylo čtení velmi objemné, vzrušující a dramatické: první a poslední verze jsou totiž od sebe vzdáleny o jeden vesmír. Kniha si hledala svou podobu několik let. Co však zaujme nejspíš jen literárního historika, nemusí vůbec zajímat čtenáře. Toho zajímá výsledek. A jaký je? Je to příběh o jemných a křehkých věcech: o otcovském vztahu dospělého mladíka k cizí holčičce, o jeho letitém hledání sexuální identity, o téměř detektivním pátrání po slavném exilovém básníkovi a jeho minulosti. Také o poezii, o bolestných prozřeních, odcizeních, ztrátách i o smrti. Tato kniha vskutku dozrála. Především v tom, jak umně se prolínají a násobí osudy postav jakoby z různých světů, když každá z nich by vydala na samostatnou novelu. Také v tom, jaká síla a působivost tryská z autorova básnivého jazyka. Myslím, že v tomto případě platí, že kniha Lucka, Maceška a já svou kvalitou přesáhla svého autora.