Překlady
Hodně lidí má za to, že poezie je nepřeložitelná. Jistě, jak která… já mohu prohlásit s jistotou, že má poezie v období Decim a Tání chůze taková byla. Z mé prvotiny Relata refero přeložila Jana Boxbergerová pár textů do francouzštiny u příležitosti Dnů české kultury v Grenoblu. Z Decim existuje pět (katastrofálních) překladů do němčiny, s nimiž jsem bojoval ve finále 1. ročníku Drážďanské lyriky. Odvážná Renata Putzlacher přeložila pro polský časopis Slask dokonce po jedné básni z každé z prvních čtyř sbírek… a musím říct, že právě polština je jazyk, do kterého se dá česká poezie převést asi nejlíp… Alespoň podle Renatiných překladů se to zdá. Teprve poslední dvě sbírky, Staré a jiné časy a Pohled z kavárny v Bath, v nichž se rýmuje střídmě a poněkud ubylo i jazykových hříček, se ocitají v hledáčku překladatelů častěji. Existují překlady německé, francouzské, chorvatské, maďarské, polské, ale zejména anglické. V americkém městečku Elsworth (Maine) vyšla v edici Backwoods Broadsides Chaplet Series skládačka s třinácti básněmi z knihy Staré a jiné časy pod názvem Where is the Urn? V San Francisku vyšla letos koncem srpna už první regulérní kniha (35 textů) v nakladatelství Art Bureau, soubor je z devadesáti procent tvořen texty ze sbírky Pohled z kavárny v Bath a kniha má název No Through Road*. Překlady v obou publikacích jsou téměř výhradně dílem Andrewa Oaklanda. Český bohemista Benjamin Pallof také připravil do tisku knihu, jejíž základ tvoří texty z knihy *Poslední rok. Podle posledních informací ji chce do konce roku nabídnout bostonskému nakladatelství BOA…
Měl jsem původně za to, že sem pár překladů na ukázku umístím a dám vám příležitost srovnat dle originálů jejich úroveň. Bývá to totiž zajímavé. Když například víte, že verš Sbohem, miláčku, sbohem, můj krystale! přeložil Vörös István jako Cukorból csiszolt kristálykövem, Istenhozzád!, je vám okamžitě jasné, že máte co do činění s překladatelskou extratřídou. Nakonec jsem se ale rozhodl, že vám dám raději nahlédnout do překladatelské kuchyně, a tak se můžete podívat, jak jsme kooperovali s Andrewem Oaklandem, Angličanem žijícím už dvanáct let v Brně, na překladech, které vyšly v létě 2007 v americkém nakladatelství Art Bureau.
PŮVODNÍ TEXT
Noční klid
Sevřená ústa jsou štítem, za nímž se skrývají všechna slova, jež blíží se, krok za krokem, slyším tření jejich odřených pat o jazyk, cítím horký dech rváčů (jde jí pára z nosu), ještě centimetr a…
… už tu nejsem. Spím.
Adéla zklamaně polkne.
Tlumené výkřiky, řinčení poztrácených zbraní a pak jen ticho, noční klid, pavana za mrtvé vojáky.
PŘEKLAD S KOMENTÁŘEM
The Quiet of the Night
Pursed lips are the shield
- …it is meant more like „lips tight shut“, pursed rozumím spíš jako našpulený, ale tady to musí být pevné jako štít… kdyby to tam nešlo, tak by možná stačilo i „her lips are the shield“
Lips tight shut, a shield concealing all the words. The words come closer, step by step. I sense the friction of their grazed heals against the tongue. I smell the hot breath of the wild ones (the steam escaping from her nose), an inch or so more, and …
… I'm gone. Asleep.
Adéla gulps down her disappointment.
- …tady si říkám, že by to do anglického překladu chtělo asi nějaké mezinárodnější jméno, nejlépe nějaké, které bude fungovat v obou jazycích + nešlo by dát to „down“ až na konec?
- „Down“ dát na konec: klidně. And the name – the French „Adelle“ is not uncommon in English.
Muffled shouts, the clanking of weapons lost. Then silence, the quiet of the night. A pavane for fallen soldiers.
PŮVODNÍ TEXT
…
Tomáši Přidalovi
Často bývám divný.
Bývám poštolka, nežeru však myši….
Jindy celé hodiny nosím v kapse sáčka… Floridu.
(Řeka, kůly, starty pelikánů.)
Natáhnu ruku a moje dlaň s dvanácti prsty slavně vychází nad horou Ťien-šin.
Nasypeš mě do vody, napiješ se zhluboka… a vyprskneš:
„Fuj! Grepový básník.“
PŘEKLAD S KOMENTÁŘEM
…
for Tomáš Přidal
Often I am strange.
I can be a kestrel, but I don't eat mice.
Then for hours I'll carry in my jacket pocket … Florida.
- Alternativa: Florida State (???)
- better, I think…
- … v angličtině to má trochu jiné konotace než v češtině, kde je to o trochu víc jen takové zajímavé slovo.
(River, posts, pelican take-off)
- Pelikáni nemají plurál?
- To by bylo, že?! I was intending to use „pelican“ as an adjective. If we use the noun, „take off“ bez pomlčky – pelicans take off
I stretch out my arm and my twelve-fingered palm rises famously over the Tian Shan.
You scatter me in the water, drink deeply… and spit.
„Yuck! Grapefruit poet.“
- Pouze otázka: je možné “A grapefruit poet”?
- OK.
- …mně by se to líbilo trochu víc…
PŮVODNÍ TEXT
Divy
Na konci chodby zastavil, otočil knoflíkem a vešel dovnitř.
Slunce tam leželo v posteli. Popel klepalo na zem.
Sáhl po koštěti, letělo s ním ven…
Dům u opilé hvězdy.
PŘEKLAD S KOMENTÁŘEM
Wonders
At the corridor's end he stopped, turned the knob, and went inside.
There the sun lay on the bed, spilling ashes to the floor.
He reached for the broom, and the sun flew out along with him…
The house of the drunken star.
- Tenhle text je dost divočina. Hned na úvod: divy znamená jednak wonders, ale také operní či operetní hvězdy (proto ten poslední verš). Chápu, že jedním slovem se to do angličtiny nedostane, ale přemýšlím, jestli by nestálo za to udělat ten název Wonders/Stars (nebo Divas)…
- „Divas“ sounds intriguing, and would maintain a sense of suspense until the last line. But a „diva“ is necessarily a woman.
- V prvním verši bych možná raději použil „hallway´s end“, protože je to o slabiku kratší…
- OK – you could have „at hallway's end“ without the article if you wished.
- A ve druhém bych nechal jen „went inside“, je-li to možné.
- OK.
- 3. verš: šlo by „a sun“?
- OK.
- A moc nerozumím tomu času: proč ne „laid“, nebo „lays“?
- „Lay“ is past simple of „lie“.
- 6. verš: ven s „ním“ neletělo slunce, ale koště, podle vzoru pohádek o čarodějnicích… a ještě: nešlo by to kratší, stručnější?
- Sorry, su debil! He reached for the broom, / flew out of the window … (???) (It is clear that the broom is a means of transport.)
PŮVODNÍ TEXT
Byt
Říkala sis: „Jestli sem ještě někdy vkročím?“
Ale copak ty jsi horší než jiné, abys musela skončit bídně… jako matka jeho vysněných dětí?
PŘEKLAD S KOMENTÁŘEM
The flat
You said:
- …je v tom dostatečně jasně vyjádřený rozdíl mezi “říkala” a “řekla”, který je v tomto případě podstatný? A rozdíl mezi “řekla jsi” a “říkala sis”? Pokud by to nešlo přeložit jednoznačně, použil bych možná raději “think” než “say”.
- You are right, of course: my translation is far too inspired here. You said to youself or You would say to yourself (regularly, in the past).
„I wonder if I'll ever come here again.“
- *Shall I ever*… zase je to kratší, ale nevím, jestli se to takhle smí…
- OK – better, in fact.
But what makes you think you're worse than all the others,
- …tady bych asi dost potřeboval zachovat to “ale” na začátku, ať už by to bylo “but…”, nebo něco angličtějšího, protože to celé není pouze otázka, ale je to (ostatně tak trochu zoufalé) zvolání, je v tom skrytá výčitka… Proto by to na úvod chtělo nějakou částici, která by to emotivně odrazila od předchozího dvouverší.
that you'll end up in penury … like the mother of the children he dreamt of?
- Bylo by možné nechat třeba jen “of the children dreamt”, nebo “dreamt by”?
- No, and no. How about „of the children of his dream“ ?
PŮVODNÍ TEXT
…
Nádraží není kra, na které se vzdaluješ od pevniny, ty nejsi Róza, já nejsem Petr.
Nádraží není kra mířící do Helsingoru… přesto se na jaře rozplyneme v davu.
Nástupiště, vmetky v žilách města.
Tekutí lidé. Houstnou, jak kola piští.
Postupuji na šestém nástupišti… pohlcuji svět jako vlna.
PŘEKLAD S KOMENTÁŘEM
…
A station is no iceberg, to move on away from the land. You're not Rose,
- Obě jména jsou z jednoho poměrně slavného milostného příběhu, jehož autorem je jakýsi severský autor(ka), na jehož jméno si tady teď nedokážu vzpomenout; ta povídka je mimochodem publikovaná ve výboru kratších milostných próz nazvaném První lásky, nemáte to náhodou doma?
- Neznám a nemáme – bohužel.
and I'm not Peter.
A station is no iceberg heading for Helsingor… though in spring we disperse among the throng.
- Nešlo by tady nějak zařídit, aby to rozplynutí bylo skutečně “in“, tedy “v”, spíš než “among”, tedy “mezi”, jinými slovy, aby to více evokovalo situaci kry, která se nerozplývá “mezi” vodou, ale “ve” vodě, která se v ní rozpouští, pomalu pozvolna ztrácí…?
- …„we dissolve in the throng“ (???)
Platforms, clots in the veins of the city.
Liquid people. Thicken to the squealing of the wheels.
I move along Platform Six…
- Tady bych navrhoval malou změnu proti českému originálu… “All moves” – jde to takhle? (Ve smyslu “všechno”?)
- OK.
absorbing the world like a wave.